Zjištění

Seděla u jídelního stolu a jako v transu hleděla na vzorování kuchyňských dvířek , potažených červenou samolepicí tapetou. Její myšlenky byly stejně zmatené, jako matné ornamenty na tapetě. Nemůže uvěřit, že po těch letech dostala odpovědi na tolik svých otázek. A hlavně nemohla uvěřit, že jí nevěra jejích rodičů nikdy předtím nenapadla. Vždyť to bylo jediné vysvětlení.

Nevlastní sourozenci

A její bratr tedy není ani její bratr. Dokonce by to vysvětlovalo, proč jednoduše nemohli najít společnou řeč. Nemohli najít jediný podobný rys. A její rodiče… to bylo na dlouhé povídání. A přitom byli Adam a ona sama od sebe jenom několik měsíců. Nikdy to nedávalo smysl a jí to nikdy nepřišlo. Neměla se to dozvědět, neměla to vědět, neměla se ptát. Ale teď, po matčině smrti, to už asi nemělo moc cenu.